Podstata inovace
Komunitní správa ekosystémových služeb – Slovensko
Inovační region Urbárske pozemkové spoločenstvo Hybe na Slovensku představuje příklad komunitního vlastnictví s dlouholetou tradicí, řešící sociální dilema mezi individuálním zájmem o produkční funkci lesa a jeho nadužíváním a celospolečenským zájmem o udržitelné poskytování mimoprodukčních funkcí lesa. Příkladem je regulace klimatu, podpora biodiverzity, rekreace, vzdělávání nebo regulace odtoku a kvality vody.
Historicky tradiční režim komunitního vlastnictví lesních společenstev na území NP Nízké Tatry na Slovensku umožnil vývoj robustních institucí v lesním managementu přizpůsobených ke globálním výzvám jako je zachytávání CO2 a poskytování mimoprodukčních funkcí lesa s přínosem pro celou společnost.
Dlouhodobý režim komunitního vlastnictví (ať už historicky nebo nově vytvořený) ukazuje, jak reagovat na společenské a environmentální výzvy prostřednictvím samo-organizujících se aktivit. Flexibilita členů urbářských pozemkových a komunitních společenstev, adaptace komunitního managementu lesních ekosystémů a auto-regulační schopnost lesů umožnuje implementaci inovativních postupů v obhospodařování lesů podporující poskytování mimoprodukčních přínosů lesa (ekosystémových služeb jako je vodní management, ukládání uhlíku, rekreace, apod.), jejichž rozvoj je umožněn zejména zaváděním přírodě-blízkého lesnictví.
Slovenské lesní společenstvo Hybe se nachází v největším slovenském Národním parku Nízké Tatry (72 842 ha, s chráněným pásmem 110 162 ha).
Národní park leží na středním Slovensku, v Západních Karpatech. Nadmořská výška vybraných lesních lokalit je mezi 700-1700 m n. m. Území Nízkých Tater bylo ve srovnání s ostatními oblastmi Karpat významně postiženo lidskou činností, především došlo k podstatné změně ve složení dřevin, zejména ve prospěch smrku a borovice (NLC, 2016). Stát vlastní 61,9 % území Národního parku, zbytek (38,1 %) je ve vlastnictví urbářských lesních pozemkových společenstev (28,3 %), obcí (5,4 %), jednotlivců (2,5 %) a dalších. Část případové studie na Slovensku je zaměřena na urbářská lesní pozemková společenstva.
Privatizace půdy a návrat vlastnických práv na počátku 90. let v rámci lesnictví ve střední a východní Evropě zvýšila poptávku po produkčních funkcích a významně ovlivnila kvalitu a kapacitu lesů, což vedlo k mobilizaci komunit pro samo-organizaci.
Místní komunita ze středního Slovenska změnila své postupy obhospodařování lesů na ty, které jsou blízké uhlíkovému lesnictví (tj. chápání lesa jako „úložiště uhlíku“ a podpora zvyšování celkových zásob uhlíku v lesním ekosystému nejen v nadzemní biomase kmenů, ale i dalších částech stromu a humusu a půdě), a tím zvýšila i odolnost lesů. Následkem ničivé větrné bouře, však byla zničena i významná část lesů v Národním parku Nízké Tatry. Přírodní katastrofa způsobila značné škody na lesích, což mělo za následek další devastaci půdy a ekonomické ztráty pro místní komunitu. Byla však rovněž impulzem pro rozvoj inovačních aktivit. V rámci projektu InnoForESt se testuje možnost využití platebních schémat pro ekosystémové služby.
Větrná bouře představovala kritický stresový faktor pro středoevropský region, který spolu se zamořením kůrovcem a tržním tlakem vyústil v konflikt mezi ochranou lesa a produkcí dřeva.
Pro zahájení inovačních aktivit je několik důvodů:
- potřeby urbářského lesního pozemkového společenstva po přírodních a sociálních dopadech způsobených přírodní katastrofou
- vyšší kvalita životního prostředí a zvyšování odolnosti lesů
- potřeba dodatečných finančních zdrojů
- řešení konfliktů uvnitř komunity – individuální versus kolektivní zájmy
- demografické změny, jako je migrace mladých lidí, stárnutí populace
- kultura / identita k udržení zděděných lesů a místní znalost lesního hospodářství
Na zavádění inovativních přístupů v lesním hospodaření mají zájem členové Urbarského pozemkového společenstva Hybe a místní komunity, ale také širší společnost, protože lesy poskytují více mimoprodukčních ekosystémových služeb s celospolečenským prospěchem (většinou regulačních a kulturních).
Les a jeho biologickou rozmanitost založená na vhodné druhové skladbě lesních porostů, které jsou adaptabilní na probíhající změnu klimatu.
Lesní hospodářský plán, strategii ochrany přírody a plán udržitelného uhlíkového lesnictví.
Je vhodné zavést systém plateb za ekosystémové služby (PES) v rámci inovativního lesního hospodaření, který by stimuloval využívání postupů na ochranu biodiverzity, podporu uhlíkového hospodaření a dalších ekosystémových služeb.
Nedostatek obecných vnitrostátních politik na podporu inovací v oblasti lesnické politiky a správy inovací (PES a SMART uhlíkové lesnictví) a nedostatek podnětů a motivace ke změně chování k podpoře multifunkčnosti lesů.
Rozšíření platby za ekosystémové služby s cílem zvýšit počet podporovatelů, pravidelné dary a nové platební stimuly, jako například nové tržní produkty.
Výměna mezinárodních zkušeností s uplatňováním dobrovolných plateb za ekosystémové služby v lesním hospodářství. Definování optimálních pravidel pro zavedení plateb za ekosystémové služby a pro efektivní implementaci inovativního lesního hospodaření.
Přenos znalostí o tom, jak využívat mimoprodukční lesní služby (nový inovativní mechanismus) k financování činností šetrných k životnímu prostředí v lesích nebo k náhradě ušlých zisků způsobených omezením těžebních činností.
Kluvánková, T; Gežík, V., 2016. Přežití společenstev? Instituce pro masivní sociálně – ekologické systémy lesa. Journal of Forest Economics 24: 175-185.
Brnkaľáková, S., 2016. Adaptivní řízení horských ekosystémových služeb. Disertační práce. Slovenská technická univerzita. 125 pp.
Kluvankova ,T. Brnkalakova, S. Gezik, V. Maco , M. (2019): Ecosystem services as commons? IN Handbook of the Study of the Commons. Blake Hudson, Jonathan Rosenbloom & Daniel H. Cole eds., Rutledge Pres.United Kingdom pp. 208-220 ISBN 978-1-138-06090-6
SIMRA (2020). SOCIAL INNOVATION: A catalyst for the European Green Deal. Brochure available online at: Green Deal – SIMRA
Kliknutím na otázku zobrazíte odpověď.